Plastová okna - časté dotazy

Nebezpečí plísně

V místech kde trvale dochází ke kondenzaci vlhkosti je zvýšené nebezpečí vzniku plísně a je jim proto vždy potřeba věnovat pozornost. Zatímco zkondenzovaná voda na skle je spíše jen estetická záležitost, plastovému oknu už vůbec neublíží, tak plíseň představuji již určité zdravotní riziko.

Je obtížné udržet podmínky za všech okolností v bytě tak, jak bylo výše uvedeno, avšak správně dimenzované plastové okno s Uw jak požaduje norma pod 1,8 W/m2K se do rizikového pásma kdy dochází k rosení dostává pouze okrajově. Například počet dnů s teplotou pod -15oC, kdy se zvyšuje možnost kondenzace vlhkosti na skle, je statisticky pro oblasti jako je Praha, nebo Brno menší než 10/rok. Pokud dojde ke kondenzaci na okně 10x za rok jistě nebezpečí plísně nevzniká, plastové okno stačí utřít a vše je O.K., ale pokud se kondenzát tvoří denně je vznik plísně více než pravděpodobný!


Několik praktických rad na závěr:

- pokud je to možné, nesušte prádlo v bytě
- při vaření používejte digestoř a zavírejte dveře do dalších místností
- rovněž dveře do koupelny při koupání nebo sprchování udržujte zavřené
- i rostliny v bytě mohou být zdrojem vlhkosti, „prales“ v obýváku rozhodně mikroklimatu neprospěje. Na druhé straně byt bez květin působí smutně.
- každou místnost pravidelně větrejte. Ložnici obzvlášť a hlavně před spaním
- snažte se udržovat relativní vlhkost na 50%.
- optimální pokojová teplota by neměla klesat pod 21oC.
- topná tělesa je potřeba umístit pod okna, aby přirozenou cirkulací docházelo k „omývání“ studených oken teplým vzduchem.
- vnitřní žaluzie na skle velmi omezují pohyb vzduchu podél zasklení, mohou vznikat tzv. "studené kapsy" a v nich dojde ke kondenzaci. V chladných dnech raději žaluzie vytahujte do horní polohy.
- květiny na parapetu a těžké závěsy rovněž mohou omezit přístup vzduchu ke sklu.
- Široké parapety by měly být opatřeny průduchy pro pohyb vzduchu


Jak zajistit přiměřený obsah vlhkosti ve vzduchu?

Samozřejmě nejvýhodnější by byl nějaký ventilační systém s automatickou regulací a rekuperací tepla. Většina domácností tak bohužel zatím vybavena není a tak nám nezbývá než vystačit s větráním oknem.

Nejúčinější a nejrychlejší je vždy nárazové větrání otevřením okna. Měli bychom tak činit 3-4 krát za den po dobu alespoň 5 minut. Za tuto dobu nedochází k podstatnému ochlazení nábytku nebo stěn, ale pouze k výměně vzduchu. Sušší vzduch z venku se poměrně rychle zahřeje, takže takovýto způsob větrání neovlivňuje příliš nároky na topení.

Kromě nárazového větrání je možné využít i jiné metody, například spárové větrání na kování, nebo v případě GEALANu automatických klapek GECCO.

Nevýhoda spárového větrání na kování je v tom, že přes tuto spáru proniká do místnosti poměrně hodně vzduchu což vede i k ochlazování ostění a hlavně v mrazivém počasí se nedá dlouhodobě použít.

Použitím klapky GECCO lze infiltraci vzduchu zvýšit aniž by došlo k nepříjemnému „táhnutí na záda“, ale výměna vzduchu není tak intenzivní.


Pokojové podmínky.

Z uvedeného je zřejmé, že základní podmínkou pro vznik kondenzace, anebo také obráceně, pro zamezení kondenzace je tedy teplota a relativní vlhkost v interiéru. Tyto veličiny by se měly udržovat na úrovni s níž počítá norma – tedy + 20oC a 50% relativní vlhkosti. Objekt by měl být trvale vytápěn. Za těchto podmínek by nemělo ke kondenzaci docházet. Samozřejmě v konstrukci domu musí být vyloučeny všechny tzv. tepelné mosty.

Teplotu umíme celkem bez problému regulovat. Zpravidla stačí pootočit knoflíkem na regulátoru, nebo ventilem teplovodního topení. Jak ale můžeme ovlivňovat vlhkost? Jedinou praktickou možností je větrání. Obsah vlhkosti snížíme tak že část vzduchu z interiéru s vysokým obsahem vlhkosti nahradíme vzduchem z exteriéru, který má nižší teplotu a tím i nižší absolutní vlhkost. I když venkovní vzduch může mít stejnou relativní vlhkost je při jeho nižší teplotě absolutní množství vodní páry v m3 podstatně menší. Např. vzduch +20oC s 60%-ní vlhkostí obsahuje 8,65 g/m3 vody; vzduch o teplotě 0oC a stejné relativní vlhkosti obsahuje pouze 1,6 g/m3 vody.


Jak je to s vlhkostí ve vzduchu?

I když se nám to nezdá tak množství vodní páry, které se v průběhu dne uvolňuje do obydleného prostou je velmi vysoké. Říkáme, že v domácnosti jsou zdroje vlhkosti. Takovými zdroji jsou především koupelny, prádelny a kuchyně. Praní, vaření podstatně přispívá ke zvyšování obsahu vzdušné vlhkosti. Květiny rovněž mohou přispět, ale málokdo si uvědomí, že to může být i sám uživatel, kdo je zdrojem vlhkosti. Vždyť jedna osoba za noc uvolní během spánku až 0,5 l vody. Všechna tato vlhkost se musí nakonec někam odvést.


Může dojít i ke kondenzaci vlhkosti na rámu?

Za normovaných podmínek by tato situace neměla nastat, neboť koeficient prostupu tepla rámem je natolik nízký, že by za podmínek dle výše uvedené ČSN nemělo dojít na povrchu rámu k poklesu pod 10,2oC, což je pro +20oC, 50%-ní vlhkost a venkovní teplotu -15oC právě tzv. kritická teplota. Jestliže však situace v interiéru je jiná než jsou uvedené klimatické podmínky samozřejmě, že může dojít i ke kondenzaci na plastových rámech. Je-li tedy vlhkost v místnosti vyšší, než je oněch 50% a teplota může poklesnout pod 20oC může dojít ke kondenzaci vlkosti. Vlhkost se vysráží na plochách, které mají nejnižší teplotu. Může to být sklo, ale jestliže je koeficient prostupu tepla sklem Ug menší než keoeficinet prostupu tepla rámem UF, vysráží se vlhkost na povrchu rámu.


Proč nejčastěji dochází ke kondenzaci na zasklení?

Okno musí plnit velmi důležitou a základní funkci tj. osvětlení interiéru. Nemůže být tedy vyrobeno z příliš silného materiálu. Základem je vždy sklo a teplotní vodivost skla je ve srovnání s jinými materiály relativně vysoká.Tepelný odpor zdiva nebo jiného materiálu pláště objektu je podstatně vyšší. Ostatně i nová ČSN 73 0540-2 předepisuje pro okna koeficient prostupu U = 1,8 W/m2K, kdežto pro plášť až 0,3 W/m2K. Je-li vnější část okna intenzivně ohlazována v důsledku vyšší vodivosti skla se může jeho vnitřní povrchová teplota ochladit až na kritickou teplotu při níž nastane kondenzace vlhkosti. Například při teplotě vzduchu v interiéru +20oC je tato teplota při 60%-ní vlhkosti ca 13,2oC.


Co to je kondenzace?

Je to srážení drobných kapiček vody na předmětech jejichž povrchová teplota je momentálně nejnižší. Všichni ten jev známe jako orosení, zamlžení zrcadel, skel, kachliček, nebo v jednoduché formě zamlžení brýlí, ke kterému dochází vždy, když teplý a vlhký vzduch se přiblíží k takto chladnému povrchu. V podstatě je příčina jevu velmi jednoduchá teplý vzduch „unese“ větší obsah vlhkosti, než vzduch studený. Jakmile se teplý vzduch přiblíží k chladnějším předmětům, ochladí se a nadbytečná vlhkost se musí vysrážet.


Kondenzace vlhkosti na zasklení

Všechny nové moderní stavební materiály jsou charakterizovány mimo jiné tím, že vždy dbají na snížení tepelných ztrát a na úsporu energie. Nejinak je tomu i u plastových oken. Tento výrobek se na českém trhu objevil ve významnějším rozsahu před ca 15 léty a od té doby se každoročně stále více prosazuje. V současné době se spotřeba plastových oken pohybuje nad 50% a je tomu tak především pro užitné vlastnosti těchto výrobků. Snaha vývojářů oken po celá desetiletí vedla k vývoji stále těsnějších systémů a tak dnešní plastová, ale i dřevěná, nebo hliníková okna jsou opatřena zpravidla dvěma těsnícími profily, jež dokonale zamezí úniku tepla, ale i vzduchu. Na jedné straně tak zákazník ušetří významnou část nákladů na vytápění, na druhé straně však musí změnit svoje dosavadní návyky pokud se týče mikroklimatu v domácnosti. V domácnosti se může totiž objevit nový fenomén – kondenzace vlhkosti na zasklení.


Plastová okna a jejich výhody

Za dobu svého vývoje plastová okna prokázala řadu významých výhod a předností:

Vysoká odolnost vůči povětrenosti a stárnutí materiál, vyrobená plastová okna si i po dlouhé době uchovávájí jak vzhledové tak i mechanické vlastnosti jaké měly v době, kdy byly -vyrobeny.
- výhodné tepelně izolační vlastnosti
- velmi dobré zvukově izolační vlastnosti
- jednoduché a spolehlivé ovládání, snadná údržba.
- stálost a zářivost barev řešených technologií acrylcolor.

Plastová okna a jejich skladba

Základem plastových oken jsou profily rámů a křídel (i příček) vyrobených vytlačováním z neměkčeného PVC. Vnější stěna těchto profilů bývá většinou silná 2,8 - 3 mm přičemž vnitřní dutina profilu je rozdělena přepážkami na několik komor. V poslední době jsou to čtyři až šest komor (S8000 -6komor). Platí že čím více komor, tím nižší koeficient prostupu tepla a tedy méně tepelných ztrát vedením přes profil. Na druhé straně méně komor znamená více místa pro ocelovou výztuž,která tím pádem může být masívnější a to je zase příznivé pro větší statickou únosnost elementu, lidově řečeno lze vyrábět rozměrnější výrobky (S8000-4komory)
Jak bylo právě uvedeno uvnitř plastových profilů je uložena ocelová výztuž, která dává rámům a křídlům oken potřebnou tuhost a pevnost.
Jednotlivé díly rámů a křídel se po nařezání a vyztužení ocelí svaří. Tím se rozumí, postup při kterém se dva přířezy profilů nařezané pod úhlem 45 o přiltlačí k tavnému zrcadlu, oba konce se nataví a následně spojí. Po vychladnutí vznikne rohový spoj, jehož pevnost musí být stejná jako pevnost profilu. Svědomitý výrobce oken si čas od času nechá otestovat pevnost svých rohových spojů. Správně svařený rám, nebo křídlo nesmí (při dobře provedené montáži) v rohu prasknout.
Zasklení plastových oken je takřka výhradně řešeno pomocí dvojskel (někdy i trojskel) tedy soulepů dvou na míru uříznutých skel speciálním lepidlem na distanční rámeček, jež obsahuje sušící hmotu. V meziskelním prostoru se buď nachází vzduch (vysušený), nebo někdy ke zvýšení tepelně izolačních vlastností či zvukového útlumu různé plyny (standardně argon). Mezi lidmi se často hovoří o tzv. vakuovaných sklech, ale ve skutečnosti v meziskelním prostoru je normální tlak. Snižování tlaku v meziskelním prostoru se v praxi neosvědčilo, neboť trvalý tlakový spád na těsnící hmotě měl za následek popraskání lepící hmoty a následně vniknutí vlhkosti mezi skla. Dnes se tato závada již nevyskytuje. Komfort celému oknu dodává vhodné celoobvodové kování. Celoobvodové to znamená, že křídla plastových oken, nebo dveří se mohou uzavírat po takřka celém obvodu okna. Jedním pohybem kliky se válečky uzávěru fixují do uzavíracích kamenů uložených v rámu. Křídlo je tak dokonale přitištěno k těsnícím profilům mezi rámem a křídlem a tím je dosaženo dokonalého utěsnění. Všechny tyto tři komponety dávají plastovým oknům požadované vlastnosti.


Plastová okna

Přesněnji řečeno plastová okna vyrobená z PVC profilů jsou moderní stavební prvek, který se u nás objevil později než u našich západních sousedů, ale přišel právě včas, aby nalezl své uplatnění ve stále se zvětšujícím počtu domácností a firemních objektů.
Zvláště v poslední době, jež je provázena stále větším důrazem na úsporu energií, ekologii a vysokou užitnou hodnotu výrobku získávají plastová okna na významu. V některých sousedních zemích, kde mají větší tradici jsou používány téměř v 60% případů. Pro tzv. výplně stavebních otvorů jsou hlavní alternativou pro svoje velmi dobré fyzikálně mechanické vlastnosti, komfort použití, minimální nároky na údržbu a v neposlední řadě pro ekonomickou efektivnost.





PORTA Styl s.r.o Litoměřice, Dlouhá 188/35, 412 01, +420416733300, +420416731181, obchod@portastyl.cz

Created by © 2009 Chabera tvorba www stránek

Odkazy: ALS-Euro s.r.o.